Handulina | Zakyntos

27.9. – 4.10.2019                                                     Fotky zde

Zakynthos – Laganas

Hotel Galaxy-Resort-Beach čtyři hvězdičky+ all incl.

/cestovní kancelář Brenna/

Odlétali jsme v pátek 27.9.  přesně podle plánu kolem poledne společností Smart Wings800, jelikož ale už končí sezóna v řeckých destinacích, bylo nás v letadle jen cca 150 a většina z nás seděla na "trojce" jen ve dvou, což bylo velmi pohodlné. My jsme si řekli u odbavení o sedadla v první řadě a nebyl problém, takže jsem si mohli i komfortně natáhnout nohy a stoleček jsme měli v opěradle mezi sebou, takže je na fotkách vidět, jak v pohodě konzumujeme svoje řízky k obědu a k nim víno/sektík z letiště...Zdarma v letadle nabízeli pouze čistou vodu. Měli jsme letět 2 a ¼ hodiny, ale po větru jsme to stihli za čisté 2 hodiny. Nebyly ani turbulence a prvně v životě mi nezalehly ani uši, jak hezky pan kapitán zvládl klouzat při přistání,  a nebýt toho, že jsem omylem spolkla velký cucavý bonbón, který jsem si vzala právě z důvodu pravidelného a nepříjemného zaléhávání uší při sedání letadla, vše bylo úplně v pohodě. Bonbón trochu problém byl, protože jsem nevěděla zpočátku, jestli ho mám vykašlat nebo se snažit spolknout a rozhodla jsem se pro b) a bolelo to a nešlo pořádně ani zapít a tlačil mě ještě druhý den L.

Mezi prvními nám na pás přijely kufry a tak jsme i mezi prvními odjeli do hotelu, zatímco ostatní čekali na autobusy, my jsme jeli malým tranzitem ještě se dvěma mladými lidmi, kteří ale pokračovali do jiného hotelu a do našeho jsme jeli jen my dva. Náš hotel byl asi jen 20 minut od letiště, i to bylo fajn, že jsme necestovali další hodinu.

Hotel se mi od první chvíle velice líbil, takový komornější, vše světlé a čisté, moderní, úsporná decentní výzdoba,  zkrátka moc příjemné prostředí. Při schůzce nám paní delegátka sdělila, že majitelkou je paní, která vlastní síť několika hotelů po ostrově a je v zastupitelstvu ostrova a velice se o svůj majetek stará... Bylo to vidět. Pokoj menší, ale naprosto vyhovující, kromě dvou postelí i pohovka na odkládání, vše bylo funkční, i když úsporné, s balkónem, kde se bohužel nedaly hrát karty v době, kdy obvykle naši oblíbenou zábavu provozujeme, protože na něj pralo slunce až do svého západu, ale nevadilo, každý večer jsme si svoji hru odehráli v baru po večeři.

Pláž byla hned u hotelu, prošlo se kolem jediného bazénu, kde většina lidí trávila dny, takže u moře byla neustále volná lehátka. Možná i z důvodu 6 Euro za "soupravičku" denně. Nám to tak maximálně vyhovovalo, u lehátek se slunečníkem byl i stoleček a popelník s pískem, ideální sestava. Po obědě jsem si chodila zaplavat do bazénu a většinou jsem v něm byla v tu dobu sama.

V nabídce hotelů stálo, že je hotel ideální pro rodiny s dětmi, takže tam bylo dost malých ještě školou nepovinných dětiček, ale nevadily nijak enormně. Některé byly roztomilí slaďoučcí andílci a některé uřvaní rozmazlení frockové, jak to tak již bývá. Ideální pro ně hotel byl hlavně v tom, že se stačilo relativně daleko v moři s písečným dnem, já jsem to obrátila do plusu pro sebe a při každém koupání jsem si odpočítala 100 kroků do moře, kde už konečně voda sahala po prsa a tak jsem mohla plavat a různě si cvičit a opět zpět plavání a 100 kroků ven. Když člověk přešel necelý metr kamínků a mušliček, bylo moře nádherné čistě jen písečné bez jediného kamínku nebo chaluhy a průhledné až tam, kam jsem došla a doplavala.... I pláž byla písečná, což v Řecku moc často nebývá a bylo těžké takový hotel najít.

Nechala jsem si dvakrát po sobě na pláži namasírovat záda Číňankou Koko, nebylo to nejlevnější, ale celkem příjemná a účinná masáž, proto jsem chtěla ještě před odletem podruhé a Koko mi to připomínala zhruba každou půlhodinu každý den, abych nezapomněla na její jméno a že ve středu odpoledne přijde.

V hotelu bylo několik českých nebo slovenských rodin s malými dětmi, všichni odjížděli dříve než my, dost Poláků, Němci, Angličani, Holanďani, ruština nebyla téměř slyšet....Tentokrát jsme  k sobě neměli žádné "kamarády", ale vzhledem k tomu, že jsme večery trávili na baru jen chvíli a chodili jsme raději do pohodlí a závětří na náš balkón, nijak jsme nestrádali.

Měli jsme několik přezdívek pro různé hosty, na fotce máme jednak pána se zdviženým límcem na tričku, kterému jsme říkali "Pražák", protože se to nosilo asi před 15-20 lety a na jedné dovolené v té době to měli všichni Pražáci (i já). "Pražák" měl na každý den většinou dvě trička, všechna s límečkem a  vždy límeček postavený, nikdy jsme ho neviděli v ničem jiném.  Do jaké země dorazila móda zdvižených límců po 15 letech ale nevíme, neslyšeli jsme ho mluvit, jen se nosil s nagelovaným účesem ala Elvis a vyhrnutým límečkem.. A potom máme na jedné fotce takový pár, pán vypadal, že každou chvíli zkolabuje, od začátku do konce našeho pobytu jsme ho neviděli promluvit, usmát se, koukal do země a byl šíleně bledý a tomu jsme tedy říkali cynicky "Mrtvej".

Byla jsem nadšená i z jídelny, jak z jejího designu, tak i složení jídel... Nebyla nikdy na nic fronta z důvodů nenaplněnosti hotelu a blížícího se konce sezóny (kromě jediného večera, kdy dorazil autobus asi se stovkou Číňanů, kteří se nahrnuli do jídelny a obsadili ji takřka celou a dělali fronty u rýže i zeleniny a štěbetali s fotoaparáty na břichou na celý hotel, bylo to oživení jinak celkem klidných a tichých večeří, ale ráno, když jsme se těšili, jak budou kuchaři vařit 10x více rýže a jak budou oblečeni k moři a jak obsadí i lehátka a jak se budou chovat apod., jsme přišli na snídani a Číňani už byli po jídle a pryč. Oni prý takhle cestují, přijedou, nafotí všechno, co lze, najedí se, vyspí a ráno pokračují jinam.....). I jinak jídelna čistá, moderní jídla, na snídaně a obědy dostatek příborů a ubrousků na stole v kyblíčku a na večeře prostřeno s předkrmovými, pokrmovými příbory, lžící i lžičkou na dezert na režném prostírání, hodícím se k bílo-béžové jídelně.

Já jsem se k snídani cpala typickým vynikajícím řeckým jogurtem a různými druhy kandovaného ovoce, měli i výborné marmelády a ovocné saláty.  Ondra si pochutnával na vejcích jako vždy, ale výhodou byla spousta sýrů, které byly na výběr i po obědě nebo večeři, takže jsme si je brali vždy k baru k vínu po večeři. Nikdo neměl problém s vynášením čehokoliv z jídelny do baru, taky výjimečné a příjemné.

Denně byly ryby na jakýkoli způsob, kuřata, vepřové i hovězí maso měkké, saláty, samotná zelenina jak dušená, grilovaná nebo čerstvá (já jsem si oblíbila směs rukoly, polníčku, špenátových listů a řeckého salátu zalité bazalkovým olivovým olejem a balsamikem a k tomu kousek masa nebo ryby),  a za ten týden se ani jedno jídlo neopakovalo, na řecké poměry taky nevídané. Spoustu dezertíčků jsme ani nejedli, ale tři druhy zmrzliny byly ke všem jídlům jak v jídelně, tak i u baru, to jsme občas nevydrželi, prostě všeho dost a byli jsme  naprosto spokojeni. Ondra po obědě na baru připravoval pro oba nápoj z kávy, čokolády a čokoládové zmrzliny. Jediné, co Ondrovi samozřejmě nechutnalo jako všude, bylo jejich stolní víno, takže si nakupoval v Hypermarketu kousek od hotelu kvalitnější červená vína a po večeři si  nosil lahvičku na bar a pili jsme ji někdy oba, někdy sám, nebo nakoupil Retsinu a tu jsme taky popíjeli po večerech buď u baru nebo na balkóně. Jakmile jsme si sedli před obědem na aperitiv (Ouzo) nebo po obědě na zmíněnou kávu nebo kdekoliv, hráli jsme náš oblíbený cestovní scrable (foto).

Výlet jsme tentokrát vynechali, většina jich byla lodí a to já odmítám a jediný autobusem po ostrově byl převážně horami a tudíž serpentinami a skoro nic zajímavého k vidění, což potvrdila i delegátka – byli jsme dle jejích slov její poslední klienti její CK tento rok a podle našeho názoru  už byla ráda, že bude mít klid po celé sezóně.

Počasí bylo i podle delegátky na konec září-začátek října výjimečně krásné (většinou to máme přesně naopak, když někde prší dva dny za celý boží rok, strefíme se do těch dvou dnů pokaždé my), od pátku do středy včetně v podstatě nezašlo slunce a bylo stále ke 30C, moře kolem 26C. Ve čtvrtek přesně podle předpovědi od rána pršelo a byly bouřky a ochladilo se, foukal i celkem chladný vítr, s tím jsme byli smířeni, ale kolem 16.hod. se opět vyjasnilo a oteplilo. Poslední noc ale bouřilo a foukalo hodně a ráno jsme na snídani šli za vytrvalého deště, litovali jsme lidi, kteří třeba teprve měli přiletět, protože předpověď ukazovala minimálně do úterý 8.10. stejné deště a bouřky a chladno. My jsme nakonec ještě před Check out šli k bazénu, protože kolem 10hod. se vyčasilo a bylo opět krásně i celou dobu po cestě na letiště. Šla jsem ještě před odletem vyfotit docela velké vlny a do nich skákající turisty, do té doby bylo moře jak rybník. Měli jsme takové štěstí, že jsme denně byli na stejných lehátkách v první řadě u moře, ale před odletem byly minimálně dvě řady vyplavené a je to vidět na mých posledních fotkách, jak pláž vypadala těsně před naším odjezdem na letiště.

Bohužel počasí bylo ten den jak na apríla a opět kolem 15 hod. začalo lít a bouřit, to už jsme seděli odbaveni a čekali na letadlo, které ale pro nás právě kvůli silným bouřím nemohlo dorazit včas a muselo počkat než bouřky ustaly a mohlo přistát. Zpět jsme tedy měli hodinové zpoždění, ale já jsem děkovala bohu, že sedíme tu hodinu na letišti na sedadle a kupodivu nejsme v tom letadle, které kvůli bouřkám kroužilo hodinu nad ostrovem.....Nám se to stalo již kdysi cestou na Mauricius - dvakrát nešlo přistát kvůli počasí a dvakrát jsem kroužili nad ostrovem a stejně nakonec přistál na vedlejším Réunionu a už to zažít podruhé nemusíme.

Dovolená zatím jedna z nejlepších z těch krátkých evropských neexotických, dala bych na stupnici 1-10 v klidu  9+ .