Djerba
24.9. – 1.10.2022
Djerba
Hotel Fiesta Beach Club *+, all incl.
/CK Blue Style/
Na Djerbu v sobotu 24.9. ve 12.00h odlétala dvě letadla, což dosud moc nechápu, proč nemohli vypravit jedno v poledne a druhé o půl hodiny později nebo dříve. Zmatky tím pádem už u odbavení, neboť dvě různá čísla letů a tedy jeden let odbavovaly dvě jiné přepážky než let druhý, ohromné fronty u obou, spousta lidí si toho na odletové tabuli nevšimla a stála sice ve frontě u přepážky s nápisem Djerba, ale u jiného čísla letu, pak různě přebíhali do správné fronty a jiní na ně sprostě křičeli, že předbíhají atd. Já si vždy už doma zapamatuji naše číslo letu, takže jsme stáli správně, ale vůbec se mi ty zmatky od začátku nelíbily.
Let proběhl v klidu a za 2,5 hodiny jsme byli na Djerbě. Druhé letadlo tam bylo asi o fous dřív, protože když jsme přišli z rukávu do haly, kde jsme měli dostat pouze vstupní razítko do pasu, vypadalo to tam jako na Letné v listopadu 1989, naprosto neorganizovaný dav lidí ze tří letadel – kromě našich dvou ještě přistál Düsseldorf. Minimálně hodinu nikdo nevěděl, co se bude dít a hlavně co máme dělat, vedro, děti plakaly, staříci omdlévali, děs. Potom se teprve zformovaly 4 fronty v té obrovské hale a místní pasoví úředníci "se dali do práce". Každý u přepážky strávil neuvěřitelně dlouhou dobu, než si úředník prolistoval pas a pomalinku a líně se natáhl pro razítko – u mě, která má fungl nový pas, se zdržel o trochu kratší dobu, neměl co zkoumat.
.... Nicméně celá akce trvala přes dvě hodiny, což je neskutečná doba v neklimatizované hale při cca 31C v oblečení ze studené Prahy...Byli jsme jedni z posledních, protože jsme seděli na zadních sedadlech v letadle. Potom již šlo vše rychleji, bezpečnostní kontrola a naše kufry už jezdily takřka samotné na pásu, takže do autobusu a do hotelů.
Hotel Fiesta Beach byl pěkný, příjemný, jednopatrové stylové domečky roztroušené po velké zahradě s chodníčky, po kterých jsem do posledního dne bloudila cestou z jídelny – od bazénu, potažmo od moře, to bylo kratší a jednodušší. I pokoj byl jeden z největších, co jsme kdy na dovolených měli, se spoustou poliček a přihrádek a šuplat a ramínek..... Dokonce jsme měli pokoj s palandou, kde byly náhradní deky a polštáře, čehož jsem záhy využila při nedělní večerní zimnici, a od té doby jsem pod takovou silnější dekou spala celý pobyt, přestože byla vedra i v noci a O a všichni ostatní hosté zřejmě spali jen pod prostěradly. Myslím si to proto, že uklízeč urputně každý den silnější deku složil a dal zpět na palandu, zřejmě nechápal, proč někomu nestačí prostěradlo. Díky tomu, že recepční při příjezdu výjimečně rozuměl angličtině – většina personálu uměla pouze francouzsky – jsem si řekla o přízemí kvůli manželovým nemocným kolenům a dostali jsme pokoj nedaleko recepce a jídelny a v přízemí.
Já jsem od prvního dne, tj. neděle odpoledne, začala kýchat, kašlat a spustila se mi normální klasická rýma, bolela mě hlava a byla mi zima. Nebyla jsem první den ani na večeři, spala jsem a neměla na nic chuť. Bohužel to ale trvalo celý týden. Na jídlo jsem od pondělí chodila, ale kromě jogurtu k snídani jsem se ve všem jen tak povrtala a nechala na talíři. Nechutnalo mi ani víno, kvůli práškům jsem si nedávala skoro nikdy ani panáčka "na červa" ráno. Vozím s sebou různé léky, co by, kdyby, takže jsem měla tubu ACC 800 na kašel a panadol, obojí jsem brala celý týden. Ve středu se k tomu bohužel přidaly i střevní problémy, ač delegátka na první schůzce pravila, že nejsme v Egyptě a v Tunisu hosté průjmy netrpí, vymkla jsem se z jejích jistot a tři dny jsem měla problém i zakašlat nebo kýchnout, nasadila jsem si léky od lékařky z IKEMu, sice ne antibiotika, ale po 6 hodinách se brát musí a v mezičase probiotika, tři dny jsem tedy neustále přemýšlela, v kolik musím spolknout jedno nebo druhé, prostě dovolená snů!!
K moři jsme ale chodili, první dva dny jsme dál než po kolena nešli kvůli vlnám, údajně po velké bouři a lijáku před naším příletem, kdy se moře rozbouřilo a přineslo chaluhy ke břehu.... Naštěstí byla na pláži sprcha a vždy jsme našli lehátka se slunečníkem kousek od ní, takže na ochlazení a opláchnutí od chaluh pohoda. V úterý se počasí zkazilo, dopoledne se spustil velký lijavec a vítr lomcoval datlovníky, kterých tam byla spousta, i jinými stromy, až do večera bylo zamračeno a každou chvilku sprchlo, výjimečně mi to nevadilo kvůli nachlazení, kterému přímé slunce úplně nedělalo dobře. Ve středu jsme kvůli mým střevním problémům šli raději jen k bazénu, kde od 9.30h probíhaly různé animační programy, aqua aerobic, šipky, jóga, cestou k moři bylo několik drah pétanque, minigolf, na pláži beach volejbal. Nejvíc lidí se účastnilo nácviku takových tanečků s jednotnými kroky – já jsem to nazvala spartakiáda, aby večer po večeři mohli předvést s animátory, co se naučili. Bylo to každý večer pořád dokola, vytvořili řady proti sobě nebo za sebou, že se nedalo ani projít a hopsali a tleskali do rytmu živé hudby a byli nadšení, hlavně seniorky, pro které chodili mladí animátoři a babky i dědkové radostně poskakovali, až jsem jim tu vitalitu a radost z pohybu a pražádný stud záviděla. Jeden večer bylo karaoke, našinec nepochopí, kdo všechno má to sebevědomí, že jde zpívat před tolika lidmi tak falešně, že to rve uši.... Z Čechů se neúčastnil myslím nikdo ani tanečků ani zpívánek, jsme jiná nátura a možná je to škoda 😊. V hotelu bylo cca 75 % Francouzů, 20 % Němců a 5 % Čechů, všude kolem zněla pouze francouzština, která je krásná, ale neumíme ji, němčina jen sporadicky, anglicky nemluvil a nerozuměl ani personál, natož nafrnění Francouzi, kteří jinou řeč než tu svoji neuznávají.
Nejkrásnější den byl čtvrtek. Bylo mi po lécích trochu lépe, šli jsme opět k moři, protože Ondra si s sebou přivezl bahno od Mrtvého moře z Izraele, které jsme od roku 2007 měli doma v pytlíku a nikdy před tím nás to nenapadlo přibalit na dovolenou, a aplikoval si jej na kolena na 20 minut a následně v moři smyl.... Moře bylo jediný den z týdne naprosto klidné, nádherně čisté, občas nějaká chaluha, která ale byla vidět a dala se obejít, nebe bez mráčku......Pozorovali jsme různé "aktivity" v moři, které před tím kvůli vlnám nebylo možné provozovat, jako plachetnice, windsurfy nebo "banány" a padáky tažené motorovým člunem...Užili jsme si oba koupání v teplém a klidném moři. V pátek už zas v noci i ráno pršelo a bylo zataženo a moře bylo rozbouřené a hnědé chaluhami....
Kromě moře a bazénu byl ještě v hotelu jeden vnitřní "železitý" bazén, kam chodil Ondra 2x denně na 15 minut kvůli kloubům. Zda pomohlo, se teprve uvidí, každopádně nepomohlo plavkám, které zůstaly rezavé i po vyprání 😊. Byla jsem tam v úterý při největší průtrži mračen týdne jedinkrát s ním, ale nijak mě to nebavilo.
Na žádném výletě jsme nebyli, bylo mi špatně a Djerbu jsme viděli již v roce 2011. Kamarády jsme neměli, Čechů bylo málo a byli většinou v tlupách, s jednou rodinou jsme se začali bavit až cestou na letiště, byli moc vtipní, ale já jsem chodila brzy na pokoj číst nebo spát a Ondra sám si k nikomu nepřisedl, bylo umění sehnat na tom "Ein Kessel Buntes" každý večer místo k sezení.... Na pláži jsem si předposlední odpoledne notovala se svojí vrstevnicí, která tam létá sama do stejného hotelu 20 let, někdy i dvakrát ročně, byla to veselá a pozitivní bývalá zdravotní sestra z Motola, takže spousty poznatků a rad a fajn vtipný pokec, ale jelikož večery trávila na pokoji se sluchátky a staženými detektivkami, už jsem ji od toho odpoledne neviděla.
Jídlo nechutnalo ani Ondrovi, přestože byl zdravý, bylo málo masa a většinou ještě tvrdé, ryby takřka vůbec, málo ovoce, hotel po stránce stravování neodpovídal 4 a půl hvězdám, které avizovala cestovka, ale jinak všude čisto, neustále vycíděné toalety v hotelovém baru, u bazénu i u moře, na pokojích denně uklizeno a vyměněné ručníky, personál milý a příjemný......
V sobotu jsme v 11h odjížděli od hotelu s tím, že opět ve 14.40h odlétají obě letadla (různé cestovky, ale jedna letecká společnost), naštěstí tak děsná fronta jako při příletu nebyla při odbavení, resp. byli jsme jedni z prvních, takže to šlo jako po másle, bohužel mi při osobní kontrole sekli z kabelky dva pěkné zapalovače, že se nesmí vozit na palubě letadla, což je nesmysl a kohokoli jsem se před odletem ptala, nikomu jinému zapalovač nesebrali ani z kabelky ani z kapes, protože všichni měli klasický nejobyčejnější a já rovnou dva pěkné protivětrnné.... Jinak vše proběhlo dobře a odletěli jsme jen s malou prodlevou.
Celkově na hranici 1 – 10 bych dala ze subjektivních důvodů jen 6.