Korfu
21. - 28.9.2025
Korfu
Hotel Sandy Beach Resort *+ a.i.
Cestovka Blue Style
Cesta letadlem Smartwings na Korfu proběhla bez problémů a bez zpoždění, trochu s námi při přistání hodil pilot na dráze jak s pytlem brambor, ale jinak vše ok i bez turbulencí. Jeli jsme asi půl hodiny do hotelu, byli jsme první na řadě, vystupovalo nás celkem dost do našeho hotelu.
Protože jsme samozřejmě viděli fotky hotelu před rezervací a mně se moc líbilo, že to není žádný panelák se dvěma výtahy, ale po dost velké ploše rozseté nízké, max dvoupatrové domečky, měla jsem v úmyslu při check in na recepci požádat o nějaký pokoj co nejblíž k pláži. Bohužel už měla slečna připravené karty k pokoji a nešlo to měnit, takže jsme dostali sice nádherný "rodinný pokoj", kde jsme měli dvě uzavíratelné místnosti, v jedné manželská postel, kde jsem spala já, skříně, police, šuplíky, jak to mám ráda, v druhé dvě samostatné postele, na jedné spal Ondra, další skříň se spoustou ramínek, lednice, stolek s křesly a balkón, nicméně nejzažší pokoj od pláže, potažmo restaurace. Vlastně náš "domeček" byl už skoro mimo hotel, u příjezdové silnice k hotelové recepci. Měli jsme tedy opravdu dlouhou trasu jak do restaurace na jídla, tak na pláž a po pár dnech jsme toho měli dost, nejsme zvyklí a nachodili jsme denně kolem 10 tisíc kroků, což na Ondrova kolena a moje kyčle nebylo úplně v pohodě.
Jinak ale s pokojem jsme byli maximálně spokojeni, denně byl uklizen hned ráno po příchodu ze snídaně (za pár dní jsme už na snídani chodili v plavkách pod oblečením a nosili plážovou tašku i osušky s sebou, abychom se nemuseli vracet a znovu pochodovat tu dálku k pláži), aniž bychom nechávali ručníky na zemi, jak je zvykem v jiných destinacích, osušky i ručníky byly měkké a příjemné, na rozdíl od jiných zemí nebo i hotelů v K. Varech, kde bývají častým praním osušky spíš jako struhadla, byl tam i jiný fén než bývá jinde, výkonnější a s více funkcemi. Zkrátka ubytování za 10 bodů – až na tu dálku. Občas jsme chytli elektrické miniauto, kterým rozvážel personál po té velké ploše novým klientům kufry k nebo od recepce, když jeli prázdní nebo zrovna nikdo nový nepřiletěl a neodlétal, jezdili po areálu a vozili lidi, kteří o to stáli. My jsme o to stáli velmi, ale neměli jsme na ně vždycky štěstí, objednat se nedali, to jsem se ptala, mockrát jsme museli jít pěšky ...
Jídlo taky skvělé, žádné stereotypy, každý oběd i večeře jiný druh masa a na jiný způsob, ryby, drůbež, vepřové, hovězí, hamburgery, mleté.... Těstoviny, luštěniny, hranolky, bramborová kaše, všelijaké omáčky. Já jsem jedla spíš zeleninu a k tomu kousek nějaké drůbeže bez omáčky kvůli svým žaludečním problémům, ale každý si tam našel, co má rád. Spousta syrové zeleniny, výborná rajčata, druhy oliv, ale i ratatouille, grilovaná zelenina, byl tam i vegetariánský koutek. K snídani skvělé řecké jogurty pro mě a pro Ondru vejce na všechny způsoby, slanina, dobré pečivo, což taky nebývá všude. Večeři jsme si většinou brali jen studenou – několik druhů dobrých sýrů a zeleninu s olivami. Denně byly melouny ke všem třem chodům, k obědům a večeřím pár druhů zmrzliny, spousta dortíků a želé a je to na fotkách. Zmrzlina nám moc nechutnala, ale vedle pláže byl italský bar Gelato, kde se dala koupit pravá italská zmrzlina – moc lidí tam ale nechodilo, protože se musela platit 😊.
Takže i jídlu bych dala 10 bodů.
Pití jako jinde, pivo ani stolní víno, které si mohl každý načepovat sám v jídelně už i k snídani, nám dvěma nijak nechutnalo, ale Ondra objevil, že rozlévají jejich Prosecco a to se docela dalo, takže jsem pila bublinky nebo před jídlem aperitivy jako ouzo a brandy. A na pokoji jsme v lednici vždy měli svoje – Ondra červené a já další, ale lepší bubliny, které kupoval v místním Supermarketu. Ondra ale pil jen do čtvrtka-viz níže. Zajímavé a nezvyklé pro nás bylo, že Řekové se snaží být ekologičtí a při check in jsme dostali m.j. dva žetony na nápoje. Ty jsme museli neustále mít s sebou a dávat je proti sklu (resp. tvrzenému průhlednému plastu) na barech, když jsme večer odcházeli, vrátili jsme sklenice a dostali žetony. Když Ondrovi u baru jeden žeton upadl do mezery v podlaze (!), musel ten večer pít z papírového kelímku a druhý den na recepci dostal bez problému další žeton. Chtějí zkrátka zabránit tomu, aby klienti házeli nádobky od piva a vína všude po pláži nebo po hotelu a šetřili si tím i mytí nádobí, neboť celý večer nalévali do jedné sklenice (pokud pijete totéž)..
Pláž byla taky krásná a velká a i když jsem ke konci pobytu chodila odpoledne sama, vždy jsem našla v pohodě lehátko i slunečník, ani s tím tedy nebyl problém. Pláž písečná, přístup do moře asi metr kamenitý, ale velké kameny, které se daly v pohodě přejít, potom už jen písek a moře nádherně průhledné s tyrkysovými a modrými rybičkami, motajícími se kolem nás, pro mě ideální i teplota, osvěžilo hlavně dopoledne, ale nebylo nijak studené, teplotu jsme neměřili.
A teď konečně, proč Ondra nemohl pít a chodit se mnou na pláž od čtvrtka. V neděli po příletu, když lezl do autobusu na letišti se svým příručním zavazadlem, které klidně mohlo sedět s ostatními kufry v zavazadlovém prostoru busu, ale on ho chtěl mít bůhvíproč u sebe, (cestou zpět na letiště si z něj v pohodě vyndal peníze a pasy a strčil ho ke kufrům), zakopl a odřel si o kobereček na schůdcích nohu nad kotníkem. Normální odřenina, nastříkala jsem mu to Aloe Vera, v pondělí si to namazal stejně jako jizvy po endoprotézách faktorem 50 a šel k moři. Já jsem ho nutila chodit hodně do vody, protože slaná voda léčí a za dva dny bude jak ta rybička v čistej vodě. No, nebylo tomu tak ☹. Naopak, začalo mu to trochu hnisat a kolem rány se vytvořil červený kruh, na noc si to tedy mazal framykoinem. Nepomohlo ani to, do čtvrtka s tím pořád chodil se mnou na pláž a snažil se nohu mít ve stínu, ale bolelo ho to, takže ve čtvrtek před večeři jsme se konečně rozhodli jít na ošetřovnu. Musel mít voucher s číslem pojistky a pas, vše si ofotila sekretářka a vyplnila jsem nějaký formulář o úrazu. Od hodné mladé doktorky jsme dostali jemnou čočku, proč jdeme až ve čtvrtek, když se mu to stalo v neděli, docela se zhrozila, že to je docela vážné a dostal hned antibiotika a kortikoidy, Vyčistila mu ránu, natřela jódem, zalepila a mně podrobně vysvětlila, jak brát léky, samozřejmě na pláž ani do moře už nene. Docela mě překvapila sdělením, že tablety atb nestačí, že musí jet na kliniku na infúzi s větší dávkou atb...Chtěla dokonce hned večer, ale nikdo tam zřejmě už nebyl, takže hned v pátek v 9h jsme měli nastoupit a že přijede sanitka a odveze nás tam. Po konzultaci s jiným českým lékařem jsme se dozvěděli, že každá rána v končetině, kde je titan, je nebezpečná a musí se hlídat a opravdu to není žádná sranda. Takže v pátek v 9h jsme odjeli ambulancí na kliniku, vzdálenou asi 20 minut od hotelu, pán, který nás vezl a o kterém jsme se domnívali, že je řidič, byl ošetřovatel, možná lékař, který Ondrovi opět ránu vyčistil a zavedl infúzi na tři hodiny, já jsem vyplňovala další tiskopisy a hovořila i s evropskou pojišťovnou, následně mu udělali sono, to bylo ok, mezitím si pan doktor ještě ošetřil nějakou Francouzku taky z našeho hotelu, která si držela ruku, udělal jí sádru a následně nás všechny čtyři odvezl zase zpět do hotelu. Multifunkční a moc milý člověk. V sobotu jsme museli ráno na kontrolu, rána byla stejná, ale převázali mu ji a znovu doktorka vysvětlila dávkování atb i kortikoidů. Vše dopadlo dobře, bolelo ho to až domů, ale od pondělka chodí na chirurgii v Praze a už se zranění jeví lépe a stále bere atb a maže si to speciální mastí.. Takže kvůli tomu "výletu" v pátek odpoledne už nešel Ondra nikam a v sobotu jsme dopoledne byli spolu u bazénu, po obědě šel na pokoj a já k moři, v neděli prvně za celý týden od rána bylo zataženo i chladno, takže po check out v 11h jsme už se jen plandali po areálu nebo jsme hráli karty a scrable na baru. Odjížděli jsme od hotelu v 19h a opravdu se počasí změnilo. Litovali jsme lidi, kteří přijeli na tento poslední týden sezóny, kdy už podle předpovědi tam je pod 20C a zataženo a deštivo. My jsme opravdu měli štěstí, jednu noc byla velká bouřka, to je nad malým ostrovem hrůza pro člověka jako jsem já, který se bouřek bojí, obrovské blesky a ještě větší rány, měla jsem hlavu pod peřinou a modlila se 😊. Ale ráno sice po slejváku louže a vše mokré, ale opět nádherné slunce a teplo.....
Jak je Korfu krásný zelený ostrov jsme tedy viděli jen trochu při cestách na kliniku a zpět za světla, protože do hotelu jsme z letiště jeli v noci a zpět jsme vyjížděli na letiště v době západu slunce. Ze sanitky, kde jsme zpět jeli s řidičem čtyři a manžel zasádrované paní seděl proti ní na lůžku a držel ji láskyplně za zdravou ruku, zatímco Ondra si hověl vedle řidiče-lékaře vepředu, já jsem musela jako zdravý jedinec sedět vzadu na velmi uzounké a nepohodlné lavici (lékař to odůvodnil slovy, že jsem small 😊), jsem toho skutečně moc nezahlédla....
Letadlo domů mělo skoro hodinové zpoždění, letiště na Korfu narvané v noci lidmi, váleli se po zemi, nebylo si kam sednout, to nebyl moc příjemný zážitek, přiletěli jsme za turbulencí (hlavně po vzletu, které kapitán předem hlásil ještě na zemi, což mě děsně potěšilo ☹) do Prahy asi se 40-minutovým zpožděním a litovala jsem, že jsme nejeli taxi jako na letiště, že jsem tahala Robina přes celou Prahu po půlnoci tam a zpět.....
Takže celkově dovolená skvělá, dala bych 10, kdybychom nemuseli tolik chodit a kdyby se Ondra nezranil a nestrávili jsme jedno celé dopoledne na klinice ..., proto pro mě 9+.
